Velice výstižné, zvlášť prostřední pasáž. Musím teda říct, že naštěstí s tou třetí variantou jsem dosud neměl tu čest. Na druhou stranu zase neměly by se opomenout ani problémy při komunikaci opačným směrem. Stává se mi, že se do e-mailu rozepíšu. Vždycky jsem ho vnímal jako jistou elektronickou alternativu normálního dopisu (ostatně i název odtud pochází), u něj člověk taky do obálky vložil tolik stránek textu, kolik prostě sepsal (protože je sepsat potřeboval), tudíž i zde napíšu, co je potřeba, a neohlížím se na délku. Nicméně narážím na problém, že lidé neumějí číst. V některých případech je samotná délka e-mailu vyděsí natolik, že ho jednoduše ani nedočtou, v jiných případech ho sice „nějak“ přečtou, ale když se pak později třeba osobně bavíme o dané záležitosti, zjistím, že se mě ptají na věci, podrobnému popisu nichž jsem tam věnoval celý odstavec.

Většinou se pak napůl v žertu, ale napůl nejspíš i važně snaží házet vinu na mě s tím, že píšu ty e-maily moc dlouhý. Přitom délka samotná by problémem být neměla a co do struktury text velice poctivě dělím do odstavců, často dokonce rovnou do nějakých seznamů (ať už číslovaných či nečíslovaných), aby bylo skutečně jasné, jaké věci k sobě (a jakým způsobem) patří.

Leč přesto procento lidí, které je schopno nějak užitečně reagovat na e-maily delší tří vět, je poměrně malé. Považuju to za celkem velký problém (kterému navíc nějak ne a ne porozumět) a zároveň mi to přijde jako dost škoda, protože s těmi výjimkami, se kterými takto komunikovat jde, jsme schopni velice rychle vyřešit spoustu věcí, u kterých je dobré, aby to člověk měl zachyceno někde písemně, aby se k tomu mohl případně časem vrátit.

KKL2401: Jéé! Ty si mi vyfúkol námet na ďalší zápis. Presne týmto som chcel nadviazať: Ľudia už nevedia čítať text.

Osobne sa snažím písať veľmi stručné maily. Niekde som čítal že hranica by mala byť 5 viet a toho sa držím.

Ak chcem, aby na môj mail niekto reagoval, musí tam byť jednoznačná výzva k ďalšej akcii (napr. „Dajmi prosím vedieť či s mojim návrhom súhlasíš.“ alebo „Pošli mi prosím tieto informácie.“). Dôležité je, aby táto výzva bola na konci mailu. Ak je totiž bude niekde uprostred alebo na začiatku, nezafunguje to.

Úplne príšerné sú však Re: maily. Veľmi často sa stáva, že si odpovedajúci nedá tú prácu aby v maile nechal iba relevantné pasáže ku ktorým sa vyjadruje. Obzvlášť ma to sralo v Site, kde používajú Lotus Notes. Tie prakticky znemožňujú odmazať obsah mailu na ktorý odpovedám. Úplne bežné tam teda bolo, že si ľudia vymieňali stále dookola megový e-mail, plný hlavičiek predchádzajúcich správ, do ktorého pripísali iba „Dík.“.

Mimochodom, majú tam šialene pomalú sieť a Lotus Notes sú tiež nepredstaviteľne pomalé. Takže len samotné prijatie a otvorenie tej zbytočnej správy trvalo pekných pár minút. Ble!

Pekne napísané. Ja našťastie takýto problém s kamarátmi ani veľmi nemám (to ste všetci asi sčítaní inťoši). Akurát mi občas napíše cez skype jeden kamoš, ktorý píše kódované správy. Dokáže totiž zgrčit 3 rôzne naznačené myšlienky a dva oznamovacie podmety do jednej 2 riadkovej IM správy, takže trvá potom ďalších 5 minút, kým vlastne spätným vyzvedaním pochopím, čo vlastne chce:)

Ja suhlasim tiez, ale nesuhlasim s pouzivanim interpunkcie. Ta bola volakedy predsa v elektronickej komunikacii nemozna, pisanie v pine alebo chat na irc bol vzdy bez toho. Preto si myslim, ze treba formulovat, treba pisat zrozumitelne, gramaticky spravne a rozmyslat pri tom, ale bez makcenov a dlznov. Ja napriklad pisem rychlejsie bez nich a aj mam istotu, ze daky vadny pobox.sk alebo ine webmaily preciaju moj mail spravne (narazam na problem so znakovymi sadami). Ale na druhu stranu, niekedy je fajn pri pisani cez IM formulovat vyjadrenia vadne, pridava to komunikacii na autentickosti a niekedy su myslienkove pochody v pisanej forme zabavne alebo aj uzitocne.

WEBIOS, poďme si najprv ujasniť pojmy: interpunkcia, diakritika

Aaa.. som vytrety. Pardon ;) V tom pripade teda suhlasim s pouzivanim interpunkcie a nevadi mi nepouzivanie diakritiky. Inac sa obsah mojho prispevku nemeni :) A v tomto pripade je moj prispevok v podstate relativne zbytocny, ale aspon sa zabavia citatelia acidlogu.

fczbkk: A to já zase proti tomu bojuju a stručné e-maily psát odmítám. Respektive ony stručné bývají, jenom stručně popisují tak širokou problematiku, že jsou prostě i tak velmi dlouhé. :-) Nicméně přizpůsobovat se v tom směru odmítám, pokud protistrana neumí číst, není to můj problém.

Pokud jde o kontext, tak já osobně postupuju jedním ze dvou způsobů. Buďto reaguju na e-mail jako celek (to je typicky tehdy, když celý e-mail se motá víceméně okolo jediné myšlenky a je tedy zřejmé, na co odpovídám). Potom se nebojím použít top-posting (pokud zrovna nepíšu do nějaký mailový konference plný extremistů, kteří považují top-posting za absolutní zlo bez ohledu na charakter koresponence). Každopádně jako historii ponechám jenom tu zprávu, co mi teď naposledy přišla (a ne už to, na co sama reagovala). Nebo reaguju na různé samostatné kusy toho e-mailu (typicky tehdy, kdy ty samostatné kusy tvoří nějaké samostatné téma), tak pak použiju bottom-posting, ale opět ponechám pouze kontext relevantní k tomu, co píšu já (takže mnohdy z toho dokonce nezbude ani celý e-mail, který mi přišel, protože mohou být pasáže, na které není potřeba reakce vůbec).

Ja som tiez notoricky pisatel dlhch mailov bez diakritiky a s interpunkciou. ale nasiel som na to liek: to co chcem napisat napisem do prilohy ako pdf a v maile je len napisane ze posielam „navrh na diskusiu“ alebo „koncepciu riesenia“ nejakeho problemu. dolezity je prave format pdf, nuti ludi pisat nove texty a nie len v dlhom maile v texte co som napisal inou farbou vpisovat vsuvky typu „s tym plne suhlasim“ alebo „toto sa musi prejednat“. Malokto pouziva nastroje na komentovanie v pdf, co vsak v pripade pages alebo openoffice dopadne tak, ze ludia zapnu mod korekcii a mne neostava nic ine ako znovu luskat cely text :)

Komentáre môžu pridávať iba prihlásení užívatelia.