Pár zážitků nedávného data

Zastavení první Obchod s vybavením do koupelny. dlaždičky, vany apod. Čekám na prdavačku, ta zatím ukazuje mladému muži v trendy oblečení rohovou vanu. Má tvar pravoúhlého trojůhelníku a pán si přemuřeřuje délku vany. Tedy odvěsny tohoto trojúhelníku. Zdala se mu mala a tak mu prodavacka z katalogu nabizela jinou, ktera měla obě odvědny delší než vystavená. Nicméně délka přepony v katalogu nebyla. Když asi pět minut diskutoval s prodavačkou o tom, jak zjistit, zda je vana B delší než vana A, nevydržel jsem a pokusil se mu vysvetlit aplikaci pythagorovy vetu. Pokyval hlavou a pokračoval v dohadování s prodavačkou, aby vanu objednala, že si ji přeměří. Znechuceně jsem odešel.

Zastavení druhé Při výběru z bankomatu jsem zadal hodnotu 1500,– Kč. Po chvíli čekání jsem obdržel lístek s textem: zadejte prosím částku dělitelnou 200, 1000 nebo 2000. Znechuceně jsem zadal 1600Kč a odešel jsem.

Zastavení třetí Zastavení třetí – koupil jsem si nové kolo. V informačním létáku k němu jsem se dozvěděl, že na něm nesmím jet dokud jej nesložím. Předesílám, že kolo je dodáváno ve stavu, kdy není nasazena sedlovka, řídítka, šlapky a obě kola. Dále jsem se dověděl, že musím zkontrolovat brzdy a nafouknout pneumatiky. Znechuceně jsem jej složil a dumal jsem zda si skutečně myslí, že člověk kupující si kolo v kategorii určené pokročilým amatérským jezdcům zkusí vyjet bez řídítek.

To už lidé skutečně zapoměli jak se používá mozek? A prodavači, výrobci kol a bankomatů je v tom zbaběla podporují.