Prozatím jsem byl nedotčen současnou vlnou přenosných přehrávačů. Netrápily mne diskuse na téma zda raději hardiskový nebo s flash pamětí, mánie i flamewar kolem iPodu atd. Vím, že bez sluchátek v uších jsem něco jako dinosaurus, ale nějak mne to netrápilo. Nějak jsem nechápal, k čemu by mi taková věc byla. Doma mám kvalitní reprosoustavu v práci dobrá sluchátka a tuny MP3 v autě slušné rádio přehrávající též mptrojky. Mít špunty v uších při běhání nebo jízdě na kole nesnesu. Vím, že hodně lidí to dělá, ale buďto mají nějaké jiné uši nebo tolik nedrncají. Prostě jsem nechápal kdy bych hudbu poslouchal.

Prohlédl jsem včera večer. Došlo nám doma skoro všechno a tak jsem se seznamem vyrazil do kladenského supermarketu. Pro znalce Kladna – Kaufland. Byl to naprostý děs, nepřehledný hnusný obchod. Polovinu věcí co jsem chtěl neměli nebo jsem je nenašel. Prodavači neochotní, zelenina zkažená a i přes pozdní hodinu davy podivných nakupujicích. Na závěr šílená fronta u dvou fungujících pokladen. Prostě hnus a sliz.

Ale nejhorší ze všeho byla „příjemná hudba“ a neustálá hlášení o tom, že Kaufland je ještě levnější a čeho všeho se dneska chtějí výprodejem zbavit. Po pár minutách bych dal nevímco za ticho. A nebo za možnost se pomocí špuntů v uších odříznout od té idiocie. Prostě mi došlo, že mp3 přehrávač není jen nástroj milovníka hudby nebo krám vnucený mašinérií na diktování životního stylu. Je to i nástroj jak se uchránit od toho co nechci slyšet, takový reálný audio adblock. Než jsem se stihl z lákavé nabídky zbláznit napadla mne spásná myšlenka – můj mobil umí přehrávat mp3 a dokonce jsem tam při testování nějaké nahrál. Pravda, nebylo toho mnoho – všehovšudy dvě písně: „Včelka mája“ a budovatelský „Pochod sportovců“. Ale i to bylo lepší než exremnenty chrlené reproduktory obchoďáku. Než jsem se konečně dostal ven, otočil jsem ty dvě písničky asi dvacetkrát a docela mi to zvedlo náladu. Třeba když jsem sledoval idiotské pobíhání a machrování tlupuy polodementních hohejových fanoušků v dresech, tak mi v uších znělo „Dělnický sportsmen s dělníky prvý zas rudý prapor vpředu ponese….“. A tak podobně.

Inu, abych se podobné chybě vyhnul i v budoucnu, nahrál jsem si do telefonu různorodou muziku a věřím, že příště už se až tak zaskočit nenechám a sluchátka budu mít vždy pohotově.