A kolega se přetransformoval z gumokolisty na substrát. Tak jak se cestuje se sockama, dobrý?

pripomína mi to reklamy typu. daj si „neviem čo“ a buď v pohode… a inač nebudem ? :)

VIZI: Priznám sa, že som si myslel, že to bude oveľa horšie. V skutočnosti je to úplne v pohode, pretože už nám metro jazdí až na Ládví. Takže sa nemusím teperiť autobusom na Holešovice, čo ušetrí asi polovicu času.

Ale už sa na Kermita teším. Konečne si budem môcť opäť cestou do/z práce spievať.

Mne ted reklama take zacina hoodne vadit. Doposud jsem byl imuni, ale diky takove male udalosti v mem zivote jsem se razem stal lovnou zveri bez moznosti hajeni. Ta udalost je narozeni deti, konkretne dvojcat. Mezi jinymi konsekvencemi teto udalosti jsem si uvedomil, kolik reklamy je namireno na rodice deti a nasledne na deti samotne. Fakt hruza. A vsechno to vychazi z toho, ze vetsina lidi ma dite jednou ci dvakrat za zivot. Je v te chvili psychicky labilni a tak soli o sto sest. A je o fakt sprosty.

Uvedu par prikladu. Dite zacina videt cca. ve dvou mesicich. Do te doby rozpoznava barevne skvrny poku jsou hodne velke a hodne blizko. Kolik je ale pro tyhle uplne prcky nabizeno, hracek, obleceni s medvidkama a dalsich picovin. Kazda se zastituje tim, jak bude desive stimulovat mentalni a motoricky vyvoj ditete. A pritom je to v prikrem rozporu s lekarskymi poznatky. A ostatne i s pozorovanim. Mame doma ultrauniverzalni hyper hracku pro rozvoj skoro vseho (2×1000kc za kus barevneho plyse). Deti ji vesele ignoruji a maximalne do ni obcas nahodou bouchnou. Ale co, to se neskazi. Daleko lepsi jsou treba vlhcene ubrousky na utirani zadku. Lze je koupit od 30hal/kus do 1kc za kus. Jejich spotreba na dvojcata je cca. 30ks. denne. A vite cim se lisi ty drahe? Maji na sobe nakrelene medvidky! Dostali jsme nekde nejake reklamni a pouzival jsem to jako omalovanky. Pred pouzitim byl medvidek ledni a po pouziti uz to byl grizly. Detem pochopitelne byla tato infaltivni zabava zcela lhostejna. Za vrchol svinstva lze ale povazova marketing prodavaici takzvane monitorovaci podlozky. Jedna se o bazmek, ktery zacne houkat pokud dite prestane dychat. Stoji asi 3000 a vsude v porodnicich a casopisech o detech je strasne zduraznovane, jak snadno to dite muze postihnout. Protoze kluci jsou nedonoseni, tak jsem si peclive zjistil jak casto tento syndrom nahleho umrti nastava. A uklidnen skutecnosti, ze se jedna skutecne o nevyznamny zlomek, jem prislusne letacky zahodil. Ono nutkani „co kdyby“ je ale velmi silne. Atd.

Proste mi tohle prijde jako skutecne echt svinstvo. A to vubec nemluvim o tom, jake peklo nastane az kluci vyrostou a stanou se malymi konzumentky. Naucit je kritickemu mysleni a schopnosti toto odmitat a hodnotit bude skutecny orisek.

Ano, bude to skutocny oriesok, pretoze to bude boj „ty“ versus „vsetci ich kamarati a spoluziaci, ktori nemaju rodicov ako si ty“.

Jejda ono se nesmí v MHD zpívat? A já proč se na mě lidi tak divně koukají :-(