AcidLog je experiment. Nadesignuj a naprogramuj si ho podľa vlastných predstáv. viac »

V poslednej dobe som sem vložil niekoľko zápisov, ktoré mali niečo spoločné – popisovali moje pomaly rastúce nechutenstvo k značkám a všetkému humbugu ktorý sa okolo nich točí. Pre ukážku snáď len popisy môjho znechutenia značkou, marketingovou akciou a hypom okolo nového produktu. To všetko boli prejavy niečoho, čo sa vo mne začalo rodiť, niečo čo som pomaly začínal chápať ale nikdy som to nedokázal konkrétne pomenovať alebo sformulovať.

A teraz trochu odbočím: Chcel som sa dozvedieť niečo o marketingu. Zaujíma ma to, ale nemám v tomto smere žiadne odborné vzdelanie. Viem iba to čo som pochytil v práci a tak. Takže som chcel nejakú knihu, ktorá by mi to všetko pekne polopatisticky vysvetlila a objasnila. Požiadal som svojho kolegu, ktorý má u nás marketing na starosti (a ktorý je v tomto smere odborník, profesionál), aby mi niečo doporučil. Poslal ma do prdele. Raz, druhý krát, zakaždým slušne, ale rázne.

Začal som hľadať na vlastnú päsť. Na internete je hromada predajní, ktoré ponúkajú marketingovú literatúru. Stačí si vybrať. Lenže čo z toho je dobré? Vŕtal som sa v tom a vŕtal, porovnával som knihy, čítal som o ich autoroch. Postupne, úplne podvedome, som sa posúval niekam tak trochu inam, než som sa pôvodne chcel dostať. Asi zafungoval ten starý dobrý anarchista vo mne. Ocital som sa na stránkach, ktoré síce písali o marketingu, ale tak trochu negatívne. A zisťoval som, že tie názory sú mi sympatické, pretože ich zdieľam.

Nebudem to naťahovať – objavil som knihu No Logo od Naomi Klein a po tom, čo som ju asi dva mesiace neúspešne zháňal v originále, som sa zrazu dozvedel že vyšla v češtine. Hurá! Všetko to čo som dovtedy iba tušil a podvedome cítil, je v nej veľmi pekne a bez prílišných emócií popísané, okomentované a podložené faktami.

Je to zaujímavé. Začal som tým, že som sa chcel o marketingu niečo dozvedieť a pochopiť ho, aby som v prípade potreby mohol podať pomocnú ruku alebo aby som zbytočne nekládol blbé otázky. Zrazu som si však uvedomil, že namiesto toho stojím na druhej strane barikády a obzerám sa po nejakej fľaši s petrolejom. A čo je zaujímavé – je to ohromne senzi pocit.

PS: Jedna kolegyňa mi naznačila, že ma spomínaný marketingový kolega pravdepodobne odbíjal kvôli tomu, aby som mu zbytočne neliezol do kapusty. Hmm… muhehe!

Komentáre

Kazdou vec musis pochopit z vice stran. Stejne jako treba programovat se naucis mimo jine ladenim chyb a hledanim slepych cest. Martketing ovlivnuje celou spolecnost, a pochopeni tohoto vlivu (jak pozitivniho, tak negativnoho) je nutne. Zajimave clanky na toto tema jsem cetl na Britskych Listech a v RESPEKTU (nejsou moc online).

Jinak – tohle vsechno odpovida na otazku eticnosti marketingovych technik. Nezavisle na tom je pochopitlne mozne studovat tyto metody technicky. Existuje rada knih na temata typu copywriting, metody planovani kampani atd.

 

A jeste bych dodal k tem informacnim zdrojum. Marketing zapasi se svou vlastni modnosti. Existuji lide co mu rozumi, lide kteri dokazi vymyslet super kampane, lide co domysleji i eticke dusledky. Ale soucasne je to strasne obtizne meritelny obor, do ktereho tecou obrovske penize. Takze se tam automaticky kumuluji lide co jsou mirne receno k nicemu. Podrobne se jim ve svem pocatku venoval DFEN-S. A tak za kazdou kapku informace musi clovek zaplatit zkounzumovanim tuny informacniho balastu.

 

presne, presne tak! neochota zasvetit nekoho do svoji polivciciky, oblbovani, obrovsky tok penez – lepe nevedet..

 

Hledat nějakou „etiku“ nebo jakékoli idealistické pozitivní hodnoty v marketingu je holý nesmysl, neboť tady jde o manipulaci s masami lidí a to je činnost čistě pragmatická i v případě že má idealistické cíle typu sbírky na Červený kříž.
V podstatě jde hlavně o to zvolit dosti výrazný a jednoduchý symbol, a pak ho tak dlouho „komunikovat“, to znamená ukazovat s propagovaným výrobkem a nějakými pozitivními stimuly, dokud se to lidem v mozcích nespojí. Pak už stačí ukázat značku s jakýmkoli výrobkem a lidem se to spojí s předem „naprogramovanými“ pozitivními emocemi. Říká se tomu tuším brand building. Vědecky o tom pojednal jako první pravděpodobně ruský vědec Ivan Pavlov, ale cvičitelé zvířat a církevní hodnostáři to znali od nepaměti.
Samozřejmě že podrobnosti mohou být velmi zajímavé, pokud ale jde o principy, o těch se píše velmi málo, přeci jen politici i manageři si své propagandistické know-how dost hlídají a taky většinou nemají čas něco sepisovat. Možná by se nějaké zajímavé informace mohly objevit v některé knize od Dalea Carnegieho, ten v tomhle směru cosi vydal, i když ta část kterou jsem četl pojednávala spíš o manipulaci dělníků ve velkých provozech.

 

Richard: to je strasne zjednodusen popis jako vystrizeny z prirucky „Levicovym intelektualem snadno a rychle“. Strana 22, kapitola „Velky bratr vas manipuluje! O hruzo!“. Je dobre se zamyslet napriklad nad tim, proc ma marketing uspech. proc jej lide nadsene akceptuji a proc se mu defacto nebrani.

 

mho: Až na to že levicoví intelektuálové považují marketing za zlo což já jsem netvrdil, jen jsem psal že není morální ani jinak idealistický – což ovšem nemusí být špatně.
Marketing sám nemá úspěch a rozhodně ho lidé nadšeně neakceptují (ale přesto se nechávají ovládat reklamou). Je to nástroj který lze používat k lepším či horším věcem a tak jako kladivo není ani „hodný“ ani „zlý“ – dokud tím někomu nerozbijeme hlavu, že ano.

 

Pridaj komentár

Komentáre môžu pridávať iba prihlásení užívatelia.