K tomu sa ani nema zmysel vyjadrovat, je to v daka tomu flamewaru, obycajne nahananie navstevnosti…

No co, Doležal byl vždycky sebestřednej pitomec a to se většinou s věkem nijak nezlepšuje.

on ten JXD neuzná svou chybu, ale radši svý pomýlený názory zopakuje v několika dalších článcích (narážím na FW ohledně atributu title)

Tento tyden se tohle tema obevilo v konferenci na www.transhuma­nismus.cz. Pro zajimavost preposilam muj prispevek. Omlouvam se za formatovani je to prepastovane z emailu. Srovnavani OS a komunismu je dost caste. Pouzivaji ho jak levicaci (jako ukazku ze to funguje), tak pravicaci (jako ukazku ze to nefunguje). Muj, nazor je ze se pletou oba tabory. Urcite OS indikuje urcite zmeny ve spolecnosti a obchodnich modelech, ale neznamena to reinkarnaci idealu komunismu.

---------------- original message ---------------

Co je to opensource

Nejprve je nutne definovat zakladni pojmy. Open Source v nejuzsim slova smyslu je jakykolik software, kde mam moznost prohlednout si zdrojovy kod a sam si jej zkompilovat. Pro ucely teto uvahy bych tuto definici drobne zuzil a to pouze na takovy SW (a dalsi myslenkove vlastnictvi), ktery je nezpoplatnen. Dalsim charakteristickym rysem, se kterym budu operovat je zpusob vzniku, ktery zpravidla probiha skrze virtualni komunitu nezavislych osob.

Pokud toto tedy shrnu, tak open source znamena:

- poskytovat sve intelektualni vlastnictvi zdarma

- kolektivne vytvaret toto vlastnictvi

- nechat si kymkoliv zkontrolovat nejen vysledky, ale i postup prace

- pouzivanim produktu tohoto postupu vyjadrovat duveru jeho autorum, tedy neznamym lidem neposkytujicim zadne garance

Na druhe strane stoji klasicky model, ktery se vyvijel od dob prumyslove

revoluce: soukromy kapital si sve know-how strezi a vyuziva jej k zisku. To co OS publikuje si zarlive strezi. Vyuziva k tomu sirokou plejadu metod – od ruzneho utajovani a komplikaci pristupu/kopirovani po legislaticni nastroje (patenty a autorsky zakon). Duvodem vzniku hnuti opensource je problematicnost tohoto modelu v nekterych oblastech. Ta souvisi s tim, ze predevsim diky IT a internetu doslo ke zmene nekterych dlouho platnych

axiomu:

- nelze efektivne zabranit distribuci utajovanych informaci. Naklady na to jsou cim dal vyssi. Je tedy casto lepsi dat know how vsanc verejnosti a vydelavat na sluzbach.

- pokud ziskam know how mohu si sam produkt vyrobit s malymi naklady. Pokud ziskam – jako jedinec – detailni postup vyroby nejake napr. chemikalike, tak musim vynalozit znacne usili ke skutecne vyrobe. Naklady budou nemale a pokud nebudu dostatecne znelostne a technologicky na vysi, tak mam smulu. SW nebo knihu distribuovanou pomoci OS modelu muze pouzit mnohem sirsi spektrum lidi.

- neni mozne vyvijet produkt oddelene od zbytku sveta. Narusta potreba kompatibility a interoperability mezi SW ruznych vyrobcu. Klasicky model toto resi definici rozhrani a standardu. Ty jsou vsak casto pokrivene v dusledku obchodnich zajmu jednotlivych akteru. Open source toto dokaze resit podstatne pruzneji.

- do vyvoje lze efektivne zapojit kohokoliv na internetu. Kdokoliv z uzivatelu opensource muze prispet k vyvoji. At jiz programovanim, dokumentaci nebo testovanim. Kazdy muze mit doma v pocitaci malou „dilnu“, kde se zapoji

Open source je tedy model kdy komunita spolupracuje na vzniku virtulanich hodnot (SW, know-how, vypocetni vykon,…) s jinou nez ekonomickou motivaci. Ukazuje se, ze takto vznikle hodnoty/produkty jsou casto kvalitnejsi nez tytez vznikle na zaklade ciste financni motivace.

Jaka je tedy vize? Kam model open source smeruje. V soucasne dobe funguje v nasledujcich oblastech:

- software – netreba predstavovat, ostatne i sam nazev odkazuje na source – tedy zdrojovy kod programu

- znalosti – viz. www.wikipedia.org nebo www.mozek.cz

- komunitni site – jedna se o drobne odlisny pripad, ale dle meho nazoru toto souvisi

- poskytovani redundantniho vypocetniho vykonu zdarma

Nektere vlastovky se obevuji i v jinych obastech

- hudba a knihy – zde ale neplati princip kolektivni tvorby

- technika – poskytnuti know-how ke stavbe/konstrukci neceho. Za vsechny zminme opticke pojitko ronja (http://ronja­.twibright.com/)

Co to tedy znamena pro spolecnost?

Dle meho nazoru se jedna o nasledujici jevy:

- meni se charakter vyrobnich prostredku – virtualizuji se a prestavaji byt nakladna. Nejdulezitejsi hodnoty soucasne atlanticke spolecnosti jsou virtualni. Vyrobet je muze jakakoliv online osoba s mizivymi naklady ve svem volnem case

- patentovy model se ukazuje jako neudrzitelny – misto podpory vyvoje blokuje zivot a rozvoj

- zisk prestavaji generovat produkty. Vznika v jinych cinnostech a produkt je jen nastrojem k jeho generovani

- meni se vztah producent-konzument. Kazdy se muze na produkci spolupodilet (viz. moznost publikace nazoru na internetu)

mho: naprosty suhlas. Len dodam, ze mne ako kapitalistovi a praviciarovi, su napriek tomu „laviciarske“ myslienky OS velmi blizke. Proste vyvoj SW je nieco ine ako stavba mosta.

Napr. cisto teoreticky sa mi oplati investovat peniaze a cas do pozdvihnutia nejakeho OS projektu aj za cenu, ze svoje poznatky tak predam priamo konkurencii. Niekedy je to proste vyhodnejsie, ako dany problem implementovat uplne od piky…

Hugee: ja nemam rad deleni na pravici a levici. To je strasne zavadejici. Podle mne proste neplati ze open source ma neco spolecneho s levici v politickem slova smyslu. Akorat si ho levicaci privlastnuji.

JXD je blazen (a to jsem mozna jeste mirny), nektere jeho vylevy jsou tak slabe, ze ani nesnesou kritiku – to plati jak pro ten puvodni prispevek o atributu title, tak pro tohle jeho pokracovani. Skoda casu, po ktery jsem to cet, skoda casu, behem ktereho na to ted reaguju.

Ono soudit jestli Open Source funguje nebo ne je trochu příliš generalizující. Obecně to lépe funguje u produktů které jsou obecně použitelné a potřebuje je hodně programování schopných jedinců – typicky třeba Linux / Apache, Mozilla apod.

Naopak nefunguje to na specializované projekty, které prostě neseženou potřebnou základnu programátorů, nebo také na obecně použitelné programy které ovšem nepoužívají primárně programátoři. Typickou ukázkou je GIMP, který sice dorazil do formy velmi dobře použitelné pro správce systémů, kteří potřebují jednou za uherský rok namalovat ikonku, ale je zcela nepoužitelný pro grafiky, kteří potřebují malovat často, rychle a efektivně. Myslím že z podobného důvodu neexistuje (pokud vím) třeba open-source program pro plánování projektů – manageři kteří to používají obvykle nemají čas na to aby si něco sami naprogramovali.

Vtip je v tom že malý pracovní tým komerčního projektu je přesně zaměřený a má finanční motivaci, takže výsledkem je poměrně dobrý produkt, třeba i velmi specializovaný, vydaný v krátkém čase, obsahující chyby (má málo testerů) a dostupný pokud možno jen za peníze.
Na druhou stranu obrovský pracovní tým open-source projektu není tak úzce zaměřený, proto takový projekt musí vyhovět všem a nemůže se moc specializovat, je ovšem pomalý (vývoj trvá většinou mnohem déle). Výhodou je že má obrovské množství testerů a tedy málo chyb a také nic nestojí (náklady na zavedení a provoz kterými se ohání microsoft jsou propaganda, ty mají i komerční produkty).

Takže levičáci i pravičáci se nejspíš pletou, přesně jak říká -mho- a mně nezbývá než dodat to co k tomu říká Erisejská fronta: všichni fanatici musí zemřít!

hlavne ze ten server na ktorom publikuje tie svoje zvratky bezi na apache + php…
ale dovolim si reagovat na prispevok o nepouzitelnosti gimpu na tejto stranke…
fotim. vela. snazim sa aby to bolo lepsie.
a kedze som dal spolu za celu dobu co fotim mozno uz aj 80tisic do fototechniky, neostali mi peniaze na windows + photoshop…
a linux (bez ktoreho nemozem robit svoju pracu – skusal som to, a skoncil som tym ze som si do firemnych windows nainstaloval cygwin lebo to proste bez toho neslo) spolu s gimpom mi dokonale postacuje. ide o to, ze treba skutocne citat navody a knihy… a na gimp.org tie knihy su. gimp je velmi dobry nastroj a na upravu fotiek som zatial nenasiel alternativu.