Jakožto fanoušek sci-fi si jen velmi málo vyčlením čas na přečtení něčeho, co se odehrává v naší nudné realitě. Nicméně občas udělám výjimku a občas jsem velmi mile překvapen. Stejně tomu bylo v případě románu Frišta. Zaujalo mne to natolik, že si dovolím tuto knihu vřele doporučit dalším lidem.

Kniha má autobiografickou formu a dle přebalu knihy vychází silně ze skutečných událostí. Vypráví příběh ruské ženy, která se provdala do Avgánistánu, a která se postupně víceméně začlenila do místní tradiční společnosti. Můžeme osud celé rodiny v bouřlivém období po amarickém útoku na tuto zemi. Ten sice svrhl vládu nenáviděných talibů, ale přinesl nestabilitu a hroucení tradičních vtahů se kterými se musí hrdinové knihy vypořádat. Tolik k obsahu.

Kniha je výjičná silou emocí, které popisuje. Nejsou v ní kladní hrdinové, nejsou v ní padouši. Ukazuje jak si je názorově vzdálen náš svět (reprezentovanými okupačními vojsky) a svět muslimských tradičních hodnot. Ukazuje, jak trapně zjednodušující je boj o emancipaci muslimských žen a na druhou jak hrozné mohou být důsledky jejich tradičního postavení. Postupně vidíme, že ačkoliv se všichni snaží dělat jen to nejlepsí pro druhé, tak události spějí k neveslému konci.

Každopádně doporučuji přečíst. Silný příběh, který nutí k zamyšlení, je určitě věc hodná pozornosti.