Začalo to nekvalitnými prekladmi z angličtiny (ktorá takéto slovo samozrejme nepozná) a bohužiaľ sa to rozrástlo aj do bežnej reči. To, že to začína unikať aj redaktorom a korektorom, je fakt smutné. Mám však strach, že v pologramotnej spoločnosti (t.j. ľudia síce vedia čítať a písať, ale v praxi to nepoužívajú) sa proti tomu nedá nič robiť.

Ja mam z takovyhle komentaru vzdycky rozporuplny pocit. Na jednu stranu mas pravdu – cestina (stejne jako rada jinych jazyku) se deformuje novymi vlivy. At jiz se jedna o zmenu komunikacnich kanalu (z pisemne formy pres televizi az k internetovemu slangu), anglictinu atd.

Na druhou stranu to takhle delal vzdycky. Jazyk je zivy organismus, ktery se vyviji a meni. Reaguje na sve okoli. Asi se shodneme, ze jazyk nelze zakonzervovat. Pak ale vznika otazka, ktere zmeny jsou dobrea ktere jsou spatne. A to je vzdycky osemetne. Osobne nerad tyhle dve slova pouzivam, protoze vetsinou nedavaji jednoznacny smysl.

V rade pripadu mi zmene oproti spisovnemu tvaru prijde dobra vzhledem k pochopitelnosti. Vzdy je to ale spatne vzhledem k pravopisu apod. Takze tezko soudit. Jazyk se proste meni. Navic se mi dost hnusi lide, kteri primo baziruji na podobnych prkotinach a nehlede na obsah, kritizuji formu. je to takovy zpusob jak dat najevo, ze jsou vzdelani intelektualove. To se to pak z ochrany jazyka zvrhne v klasicky snobismus.

Klasickym prikladem jsou tzv. floskule. Nova doba a zejmena marketigove/me­dialne/manazer­sky jazkyk zavalil cestinu radou obratu a frazi, ktere nic nerikaji. Naopak skutecny vyznam mnohdy zastiraji. Vysel dokonce moc hezky slovnik, kde jsou jednotlive pripady rozebrane. Fajn. Spousta lidi si jej precetla a ted hledaji v projevu kazdeho cloveka je hledaji. Kdyz je najdou tak vyskoci a krici: „Fuj! Floskule! On pouziva floskuli! Hamba!“. Nebo radoby znechucene: „To je hrozne jak dneska kazdy TOHLE slovo pouziva. To je snad moda nebo co?“. Neuvedomuji si, ze floskuli neni slovo samotne, ale jeho neduzivani ve spatnych kontextech. A ze i toto zprofanovane slovo ma opravneni byt pouzito – pokud jej mluvci pouziva s rozmyslem a tak jak se spravne ma. A to mi prijde, mirne receno smesne.

Velmi pekny zapis na tuto temu mal teraz Artur Dent na mojom oblubenom Prevazne neskodnom. A ak tam zajdete, skuste zalistovat trochu do minulosti, podobnych zapisov rozoberajucich rozne bujnejuce neduhy v jazyku tam ma v poslednej dobe celkom dost a vzdy stoja za to.

Ano, uznávám, že jde-li o češtinu, stávám se mnohdy až nechutným puristou. Už jsem se na toto téma na několika diskusních serverech nejednou pohádal. Nicméně nelpím na tom, že bychom měli češtinu ustálit v tom stavu, v jakém je teď (respektive v jakém si ho já teď představuju) a už ji tak navždy mít. Jakýkoliv používaný jazyk se neustále vyvíjí a ten vývoj je potřebný a vhodný. Přesto odmítám dvě věci. Odmítám zcela neřízený a živelný vývoj (tedy názor zrušme veškerou kodifikaci a za správné považujme to, co používá dostatečně mnoho lidí) a odmítám změny, které jazyk ochuzují a snižují jeho pestrost, případně změny, které jsou už z logiky věci nesmyslné. Postupné zrušení zájmena svůj (další na řadě by mohlo být se, jiné jazyky se bez něj opět obejdou), ke kterému by mohlo dojít, způsobí zvětšení počtu vět s více než jedním významem, což bychom dle mého názoru neměli chtít. Do té druhé kategorie nesmyslů zase patří například stupňování slova optimální a podobné lahůdky.

MHO: Možno si ešte spomenieš, ako sme sa svojho času bavili o zavádzaní Orwelovského newspeaku do bežnej manažersko-marketingovej reči. Ak napríklad niekto nie je schopný (alebo možno ochotný) použiť slová „zlý“ či „škaredý“ a sústavne namiesto toho používa „nedobrý“ a „nepekný“, vždy sa ho pýtam, čo tým skutočne myslí. To je jedna vec, ktorá ma štve – zbytočné prekrúcanie významu, nejasné a rozostrené vyjadrovanie.

Ďalšia vec, ktorá mi začína veľmi (ale fakt veľmi) vadiť, je používanie cudzojazyčných (a často zdeformovaných) slov, ktoré v našom jazyku majú rovnocennú alternatívu. Napríklad „čelindž“ je „výzva“, „oportunita“ je „príležitosť“ a „vykomunikovať niečo“ je „dohodnúť sa na niečom“. Máme dokonca jedného kolegu, s ktorým keď sa o niečom bavím, tak si to musím v duchu prekladať do ľudskej reči (iste všetci vieme o kom hovorím).

Nie som žiadny jazykový purista. Keď napríklad vidím fonetický zápis slov „hardware“ a „software“, obracia sa mi žalúdok. Ale nemám rád, keď sa jazyk deformuje úplne zbytočne.

PS: Detváky, ktoré si myslia, že budú ohromne free, cool a in, keď budú na fórach používať „w“ namiesto „v“ alebo „x“ namiesto „ch“, každé druhé slovo ukončujú písmenom „z“ a vôbec, sú ohromne l33t, by som fliaskal mokrou handrou po vajciach, kým by im neodpadli.

fczbkk: hmm.. u nas na FEI nas nutili tie foneticke prepisy striktne pouzivat. Pri pisani par prac som si uvedomil, ze to ma aj celkom logicke zdovodnenie. Napr. „hardvér“ sa daleko lepsie sklonuje ako „hardware“. Ale fakt, ze ked to vidim v napr. v marketingovych prospektoch, znie mi to tiez tak trochu smiesne :)

fczbkk: Zrovna „nepěkný“ se mi docela líbí – význam je slabší než „ošklivý“ nebo „hnusný“ takže to podle mě jazyk docela obohacuje.
Mě se takové ty nespisovnosti, slangové a argotové výrazy a slova s novými neotřelými významy líbí. I ta manažerština má něco do sebe – obdivuju lidi kteří tou řečí dokáží mluvit třeba půl hodiny a nezakoktají se…

Riki: na onu diskusi nad mym pouzitim slova nehezky si pamatuji. Ale tady souhlasim s Richradem. Vyjadruje to presne co to rika – ze neco neni hezke. Navic je to – v mem pripade – dusledek prilisneho poslouchani Cimrmana. Znalci jiz vedi. Je to takovy henezky, nepekna vec, pane rediteli.

Stejne tak oportunita != prilezitost. Tezko vysvetlit, kdyz s temi pojmy denne nepracujes. Konkretne zde bych to prekladal jako „zpracovavane nabidkove rizeni“. Nebo „prilezitost uchopena za pacesy“. Nebo tak nejak. Kazdopadne v tom slove je obsazeno podstatne vice cinnosti. A pokud se to slovo bezne pouziva v literature, softwaru apod., tak je lepsi jej prijmout nez si vymyslet nejake nepresne preklady.

na istom pohovore mi vysvetlili do coho budem „involvovany“… ak sa tento termin uchyti, stal som pri jeho zrode…

byvam popudeny takouto tvorivostou vo vyjadrovani a sam hladam vhodnejsi vyraz aj pre menej napadne hriechy na jazyku no nemyslim, zeby malo nejaky zmysel a ucinok kohokolvek poucovat… aspon viem s kym mam do cinenia a dovolim si neskodny predsudok o jeho schopnostiach… koniec koncov rec sluzi hlavne na dorozumievanie a az potom nejakym basnickym ucinkom… viem si predstavit ludi slov co dobre pisu, nestaci im ani uzakonneny pravopis a dotvaraju jazyk (robit vsak napadnejsie kroky k zjednoduseniu je i pre nich tabu)… asi kazdy ma rezervy vo vyjadrovani ale kazdy si tiez sam musi zvazit ci ma pre intezivne vylepsovanie cas…

hoci v pravopise nemavam problem s „i“ a „y“ som vacsmi pripraveny prijat ak niekto zacne pouzivat vsade len „i“ ako by ich daval na ine miesta nez je to historicky dane vyvojom nasho jazyka z niecoho co bolo podobne rustine kde y by patrilo priblizne vsade tam kde rusky tvrdy znak…

mojemu bezprostrednemu puristickemu pudeniu sa to sice nepaci ale musim uznat, ze by proces rozsirovania jazyka slova ako involvovanie po storociach viedlo k lahsiemu dorozumievaniu prave tak ako mi ulahcuju zivot romanske slova v anglictine…