Právě jsem se víceméně vrátil z kina. Zhlédl jsem tam Ocean’s Twelve, ale to vcelku není podstatné, o tom psát nechci, nerad filmy hodnotím, protože moje hodnocení nikdy nedá cokoliv nikomu jinému než zase mně samotnému. Trochu mě překvapilo, že nás v sále nebylo mnoho, důvodem nejspíše byla už poněkud pozdější hodina; začínám zvažovat, že na takováto závěrečná promítání dne budu chodit častěji – celkem mi vyhovuje, když je všude dost volných sedaček. I přes tento nízký počet návštěvníků nás sice prodavači lístků usadili na vcelku malý prostor (a všichni včetně mě byli příliš líní, než aby aktivně hledali, kam si nejlépe sednout, a prostě uposlechli instrukcí na vstupence), naštěstí to však nevadilo, poněvadž nikdo popcornem nešustil nadmíru nahlas, ani se nesnažil srkat mizivé zbytky coly.
Nicméně abych se dostal k věci: lupičský příběh se uzavřel a na plátně se objevily první titulky, ještě přes filmové záběry, a tu jako na povel se zvedla celá řada přede mnou, jež čítala tak osm lidí, každý popadl svoje oblečení a odcházel. Co se přesně dělo za mnou či po stranách, to netuším, já dál očima fixoval protější stěnu. I přes to jsem však postřehl, že během minuty veškerý ruch přestal. Teprve ve chvíli, kdy film skutečně celý doběhl, jsem se zvedl já a jen tak nenápadně se rozhlédl, kolik lidí tam se mnou ještě zbylo – pochopitelně ani jeden.
Možná jsem blázen, ale mám prostě pocit, že závěrečné titulky k filmu patří a že tvoři jeho nedílnou součást. Proto bych střílel ty lidi, kteří v televizi nařídí, že se tomu a tomu filmu titulky po deseti vteřinách ustřihnou, či že se odsunou kamsi do rohu a ve vzniklém prostoru se pustí upoutávky na více či méně stupidní pořady, jež každopádně s daným filmem absolutně nesouvisejí. Popravdě řečeno ani nevím, jestli momentálně tohle některá z našich televizí dělá, či nikoliv, ale vím, že obojí přinejmenším Nova jednu dobu praktikovala (a něco mi říká, že nejenom ta Nova). Tím nechci říct, že v televizi ty titulky vždy sleduji, často také ne, ale v kině ano, v kině vždy. Proto velmi často opouštím sál poslední. A kdy odcházíte z kina vy?

Sleduj všetky zápisy pomocou RSS
Sleduj všetky komentáre pomocou RSS
Například na filmovým festivalu ve Varech jsem se naučil i z promítání odejít…