Před cca. týdnem jsem se vrátil z měsíčního výletu do země,
kde včera znamená zítra a zítra prakticky cokoliv. Navštívili jsme
s kamarády pohoří Altaj, ležící na jižní Sibiři.
Pokud se chcete mrknout, jak tenhle překrásný kout světa vypadá, máte
možnost na http://my.etnetera.cz/jiri/altaj2004/index.html.
Nechci se rozepisovat o celé cestě, ale byl to jeden
z nejkrásnějších zážitků, který mi cestování přineslo. Altaj je
panenské a současně velmi krásné a impozantní pohoří, které se
nesmazatelně zapíše do každého, kdo na něj vkročí. Stejně zajímavé je
oběvování ruska a rusů. Je to země obrovských paradoxů a současně lidí
s přátelským srdcem, kteří jsou i přes bídu ve které žijí
nesmírně hrdí na svoji „matku Rus“.
Mimochodem – v jednom zápisu
jsem se obával, zda jsem se pečlivým studiem podkladů neochudil
o radost z neznámého. Nyní mohu s klidným svědomím
prohlásit: rozhodně ne. Altaj nám téměř denně přinášel nová a nová
překvapení a na web se chystám hodit takovou malou sekci: „kde jsme
udělali chybu a jak se jí vyhnout“. Třeba to dalším návštěvníkům
pomůže.

Sleduj všetky zápisy pomocou RSS
Sleduj všetky komentáre pomocou RSS
krasa… Btw kolko si mal so sebou flash kariet?