Mým velkým koníčkem je cestování, konkrétně forma nazývaný
módně treking. Tedy šlapání s batohem, většinou v bohem
zapomenutých horách.
Pro letošní léto jsme si s kamarády vybrali za cíl pohoří
Altaj, situované na jižní sibiři. Pro vaši představu, je to na hranicích
Ruska, Číny a Mongolska. Jako obvykle mám na strosti plánování a navigaci,
takže jsem se s předstihem vrhnul na sběr podkladů.
A po měsíci hledání jsem úplně šokován, co všechno lze
o takhle odlehlém koutu planety zjistit, aniž by člověk vstal od
počítače.
Sešli jsme se nedávno s dalším účastníkem výpravy a vedli asi
takovýhle hovor.
„… dojedeme do Tjunguru. Blbý je, že ten most tam za moc
nestojí, takže řeku přejdeme kousek proti proudu…“
„..benzín do vařičů koupíme asi v té benzínce
v Čibitu…“
„..u tohohle jezera bývá dost ruských trempů. Raději
zakempujeme výš…“
A tak dále. Měl jsem z toho neskutečný pocit. Bavíme se
o místě vzdáleném 7000 kilometrů, kde hlavní město má
10000 obyvatel. A přitom si povídáme, jako bychom někomu radili
jak má dojít z Dejvic na Pražský Hrad. Díky cestopisům, fotkám,
mapám, satelitním snímkům a dalšímu digitálního balastu máme pocit, že
tu oblast známe jako své boty. Aniž bych tam kdy byl, tak vím, kde jsou
tábořiště, ve které salaši se dá koupit chleba a že v 10:20 jezdí
autobus do Gornoaltajsku.
Mám z toho takový rozpačitý pocit. Díky internetu jsem si pocit
tajemného neznáma přede mnou zredukoval na minimum. Na jednu stranu jsem
rád. Je příjemné mít v GPSce zanesené kde se mohu dovolat pomoci a
kudy mám jít. Na druhou stranu uvažuji, zda o něco tímhle pohodlným
dálkovým průzkumem člověk nepřichází. Zda není lepší jet naslepu
s několika naskicovanými mapkami a odhodláním se porvat
s neznámem.
Co mně však ukliňuje jsou mé předchozí cestovatelské zkušenosti.
Díky nim moc dobře vím, že ne všechno co je na mapách najdeme, že
autobusy nepojedou a stane se tisíc jiných nepředvídatelných věcí.
A pak budu rád, že jsem se připravil a mám alespoň nějaké pevné
body.

Sleduj všetky zápisy pomocou RSS
Sleduj všetky komentáre pomocou RSS