AcidLog je experiment. Nadesignuj a naprogramuj si ho podľa vlastných predstáv. viac »

Tak jsem během pondělka a úterka zase byl prudce kulturní.
Nejdřív jsem přelouskal Gaimanovu povídkovou knihu Kouř a Zrcadla a byl jsem u vytržení. Gaiman je zvláštní typ, Nikdykde mě uchvátilo, Američtí bohové téměř uspali a kvalita Sandmanových příběhů kolísá od avantgardního průměru až po třeskutou genialitu, vcelku ho ovšem můžu. I tahle kniha má slabší místa, ale je jich málo a obsahuje skutečné perly jako je Rytířství (o důchodkyni která ve vetešnictví koupí Svatý grál) nebo Shoggothův prastaropramen (o americkém turistovi který popíjí v hospodě jménem Kniha mrtvých jmen). Paráda.
V úterý večer jsem byl v Tróje (na kolejích MFF) na představení divadelního spolku Divoj. Už loni se mi moc líbili a jejich tři jednoaktovky byly perfektní. Normálně hrají čtyři, ale tentokrát jedna odpadla, zřejmě měli nemocné herce. Jednotlivé kusy byly prokládány recitací Charmsovy poezie a podobných vychytávek.
No jak pravím, prudce kulturní.

Komentáre

Gaimanuv Blog: http://www.ne­ilgaiman.com/…gger_r­ss.xml
I kdyz je mam sam velmi rad, tak az tenhle blog me navedl na to abych si prohlid jeho stranky :)

 
Bugsle 12 Dec, 11:17

Co máš proti Americkým bohům je to stejná kvalitka jako NIKDYKDE.

 

Nikdykde se mi líbilo mnohem víc. Gaiman myslím v obou knihách perfektně zachytil atmosféru obou míst – zatímco Londýn je stísněný, nervózní a tajemný, Amerika je rozlehlá a všude je tam daleko. Děj Amerických bohů plyne tak jak si představuju jízdu autem po USA – mnoho hodin jednotvárné krajiny rozlehlé jako moře, ktrá uspává. Neříkám že je to špatně, jen to není můj oblíbený styl – mám rád složité zamotané děje které mě překvapí svou složitostí.

 

Pridaj komentár

Komentáre môžu pridávať iba prihlásení užívatelia.