3 Nov 2003

Hra na smrt

Když nad tím co se v pátek dělo přemýšlím, třeba to mělo být originální připomenutí nedělní Památky zesnulých. V pátek nám (tedy spíš všem mým kolegům kromě mě a možná i Rikiho) vedení naší firmy nadělilo dárek. Hru na smrt.

Z jeho rozhodnutí se totiž letošní akce na stmelení kolektivu, u nás přezdívaná Offline, konala v pražském Laser game centru. Nehodlám nijak rozebírat samotné konání akce, to je záležitost, která nepatří na veřejnost. To co mě zaujalo či zarazilo bylo zaujetí až nadšení mých kolegů a kolegyň pro hru. Hru na smrt.

Protože pokud snad někdo neví co Laser game je, je to prachobyčejná střílečka pomocí moderní techniky. Ultimativní boj každého s každým. Technika zařídí vyhodnocení hry, kolik lidí jste zabili a kolikrát jste byli zabiti vy. Výhoda: máte neomezený počet životů.

Zahrál jsem si taky. A byl beznadějně poslední. Po několika minutách mě totiž hra přestala bavit. Tak jsem jen tak chodil, občas střílel a často byl zastřelen. Nevím proč jsem při vstupu do prostoru hry měl velmi nepříjemný pocit. Možná byl spojen s jedním filmem, jehož začátek jsem kdysi viděl. Děj spočíval v tom, že jeden mafián shromáždil skupinu svých nepřátel či lidí, kteří mu nějak ublížili, rozdal jim zbraně a vypustil je do prostoru nějakého skladiště. K ultimativnímu boji každého s každým, jehož vítěz měl získat odměnu. Viděl jsem jen začátek filmu, ale i tak jsem při Ultimative laser game měl přesně ten děsivý pocit.

Nevím co lidi na téhle zábavě fascinuje. Paintball, laser game. Zábava se smrtí. Moji kolegové a kolegyně, lidé s nimiž se denně setkávám a spolupracuji se vlivem hry změnili. Probudili se v nich jejich predátorské geny? Máme v sobě po našich předcích gen válečníků a zabijáků? Netuším, ale ti lidé byli mimo. Byli v transu z toho, že mohou zabíjet. A zabíjeli.

Jenomže život má jen jeden život.

Komentáre

lukas :) 3 Nov, 8:35

Ja bych to nevidel tak drasticky… nehral jsi nikdy treba Doom, Quake… kdyz uz jsme u toho, co treba Draci doupe nebo AD&D… tohle je myslim dobra hra a nikdo si asi nemysli, ze je to o vrazdeni
Jedna moje pekna prihoda: byl jsem kamaradem prizvan na podobnou firemni bitvu na doplneni poctu, akorat jsem tam zpusobil mirne faux-pas, byl jsem prvni :) a druhy byl asi 80bodu za mnou a to jsem to hral asi po 3 v zivote….

Vizi 3 Nov, 9:29

Budeš se divit, ale jediná akční hra, kterou jsem kdy na počítači hrál, byl Saboter blahé paměti na Sharp MZ800 a to už je téměř 15 let zpět. Hra, která mě úplně nejvíc zaujala a chytla byl Neverhood, potom mě zaujali věci jako Railroad Tycoon či sportovní FIFA, NHL či NBA, ale z akčních klasik vůbec nic. Stejně tak jsem na tom pokavaď jde o Dračí doupě apod., prostě tyhle věci mě nijak nezaujali a neberou mě. A stejný to bude asi i s touhle hrou na smrt. Jsem asi už příliš starý a nové adrenalinové zábavy mě prostě neberou.

hvge 3 Nov, 9:36

Nenajde sa medzi vami parta hipikov so zvysnou tonou plasteliny?

Richard 3 Nov, 9:54

To já jsem byl taky poslední (a taky mi to nijak nevadí) ale ta hra mi nijak chmurná nepřipadá, nešlo ani o simulaci skutečného boje – nesmí se tam běhat, nelze se pořádně krýt a o taktice nebo psychologii nemůže být řeči.
Smrt je normální součást života. Zajímavé je že v místech a dobách kde je smrti hodně a přichází časně si lidi umí nejvíc užívat života. Zřejmě pochopili něco co my ne.
Mijamoto Musaši, japonský ronin a uznávaný mistr šermu v Knize pěti kruhů napsal: Někteří považují šerm za cestu ke zdokonalení ducha a těla – ti sešli z pravé Cesty. Skutečnou Cestou je totiž vždy tnout a zabít protivníka. (Musaši zabil v soubojích nejméně 60 protivníků a zemřel přirozenou smrtí).
My ale jeho Cestu momentálně nepotřebujem, pro nás jsou tyhle věci skutečně hrou vhodnou pro zdokonalení ducha a těla. A co se týče lasergame, tam nejde ani o to, je to jen hříčka pro pobavení.

Pridaj komentár

Komentáre môžu pridávať iba prihlásení užívatelia.

Hra na smrt

Komentáre

Pridaj komentár

Najnovšie komentáre