Stejně jako každý rok v tuhle dobu sedím a přemýšlím. Sedím a přemítám nad sklenkou šampaňského a snažím se přijít na to, co je špatně. A stejně jako každý rok mě nic nenapadá. Kde se stala chyba, proč se stala, jak se to událo. Otázky se honí hlavou a odpovědi něpřichází.
Stejně jako
každý rok v tuhle dobu slavím. Připíjím si na to, že tohoto dne
v tento čas před řadou let jsem se narodil. Připíjím a bilancuji
svůj neveselý život. A stejně jako každý rok nepřicházím na to,
proč jsem dopadl tak jak jsem dopadl. Osud ? Nepatří mezi to, na co bych
věřil. Spíš neustálý sled krůčků a kroků posouvajících mě blíž a
blíž v zapomění. Kroků a krůčků cestou, kterou jít nechci, ale
sám nemám sílu abych změnil směr. A marně čekám na někoho, kdo se
přidá a řekne: Pojď půjdeme jinudy
. Nikdo nepřichází a já rok od
roku víc a víc ztrácím naději, že ho vůbec kdy potkám.
Stejně jako každý rok hledám viníka tohoto stavu. A stejně jako každý rok dospívám k názoru, že kromě mě žádný není. Že si vše takové jaké to je dělám sám.
Možná jsem se neměl stát Vizim.

Sleduj všetky zápisy pomocou RSS
Sleduj všetky komentáre pomocou RSS
„Připíjím a bilancuji svůj neveselý život. A stejně jako každý rok nepřicházím na to, proč jsem dopadl tak jak jsem dopadl.“
Nerozumím. Proč neveselý život? Co to znamená „dopadl“?