Bohem zapomenutý Vizi
Stejně jako každý rok v tuhle dobu sedím a přemýšlím. Sedím a přemítám nad sklenkou šampaňského a snažím se přijít na to, co je špatně. A stejně jako každý rok mě nic nenapadá. Kde se stala chyba, proč se stala, jak se to událo. Otázky se honí hlavou a odpovědi něpřichází.
Stejně jako
každý rok v tuhle dobu slavím. Připíjím si na to, že tohoto dne
v tento čas před řadou let jsem se narodil. Připíjím a bilancuji svůj
neveselý život. A stejně jako každý rok nepřicházím na to, proč jsem
dopadl tak jak jsem dopadl. Osud ? Nepatří mezi to, na co bych věřil. Spíš
neustálý sled krůčků a kroků posouvajících mě blíž a blíž
v zapomění. Kroků a krůčků cestou, kterou jít nechci, ale sám nemám
sílu abych změnil směr. A marně čekám na někoho, kdo se přidá a
řekne: Pojď půjdeme jinudy
. Nikdo nepřichází a já rok od roku víc
a víc ztrácím naději, že ho vůbec kdy potkám.
Stejně jako každý rok hledám viníka tohoto stavu. A stejně jako každý rok dospívám k názoru, že kromě mě žádný není. Že si vše takové jaké to je dělám sám.
Možná jsem se neměl stát Vizim.

Vybrali.sme.sk
Pridaj komentár
Sleduj všetky zápisy pomocou RSS
Sleduj všetky komentáre pomocou RSS
„Připíjím a bilancuji svůj neveselý život. A stejně jako každý rok nepřicházím na to, proč jsem dopadl tak jak jsem dopadl.“
Nerozumím. Proč neveselý život? Co to znamená „dopadl“?