V poslední době se rozpoutala výrazná až vášnivá diskuze okolo boomu v blogování a psaní webových deníčků. Kdo blogy čte pravidelně, ví o co jde, není to třeba znovu dokola rozebírat, tomu tématu se věnoval snad každý známý blog a ostatně i zde na Acidlogu se o tom již psalo, viz příspěvky nejak ma to prestáva baviť a oplatí sa hádzať záchranné koleso do rozbúrených vĺn?. Mě osobně na tom všem docela zaujal povyk, kteří spustili někteří staří mazáci v bloggerské komunitě. A zcela upřímně, nechápu o co jim jde.

Na jednu stranu totiž téměř jednohlasně tvrdí, že stávající mohutný rozmach psaní virtuálních deníčků různého zaměření a dost často taktéž nevalné úrovně znehodnotí úroveň jejich blogů, rovněž že tento rozmach popíra vlastní blogování, protože ani o klasické blogy nejde. Zkrátka že se ty tradiční kvalitní blogy v tomhle marastu ztratí. Na druhou stranu ovšem tito lidé nějak nechávají bez povšimnutí ten fakt, že tuzemská tradiční bloggerská komunita je natolik rozmanitá (ať už formou psaní, obsahem či zaměřením), že zahrne prakticky cokoliv, o čem tvůrce prohlásí, že je to blog.

Kdesi jsem se dočetl, že v úplných počátcích se pojmem blog označovali stránky, na kterých jejich autor linkoval různé zajímavé příspěvky z jiných webů a eventuálně je kategorizoval či opatřoval svými komentáři. Pokavaď se budu na tuzemské blogy dívat pod úhlem této definice, pak asi jediný kdo jí vyhovuje je Sova v síti Marka Prokopa. Časem se totiž blogy (a to zřejmě nejen u nás) vyvinuly v spíše v jakési virtuální deníčky. A právě ve způsobu jejich vedení platí jediné – Každá ves, jiný pes.

Nemá cenu zastírat, že každý blog je jiný. Jsou blogy monotematické, jsou blogy vícetematické či multitematické. Jsou blogy individuální, jsou blogy s více autory i blogy zcela otevřené. Jsou blogy kategorizované, blogy členěné pouze podle autorů i blogy, ve kterých se prostě píše jak to přijde pod ruku. A tyhle všechny členění se mezi sebou různě míchají, navíc každý blog má trochu jinou formu příspěvků a z pohledu návštěvníka je to občas pěkný maglajz (naproti tomu virtuální deníčky prezentované pod názvem blog třeba Seznamem jsou unifikované a tudíž naprosto jeden jako druhý). Každopádně co chci zdůraznit je, že u stávajích klasických blogů to nejdůležitější je obsah.

Zatímco většina nových virtuálních deníčků jsou s prominutím píčoviny o ničem, to co dělá blog blogem je skutečnost, že se v něm píše o něčem. Blog v této podobě je virtuálním prostorem, který poskytuje návštěvníkovi informace, poměrně často i hodně kvalitní. A o tomhle by mělo být moderní blogování. Ne o jakési křečovité snaze udržet či nenechat si znehodnotit název blog, ale hlavně a především o tom udržet kvalitu a úroveň poskytovaných informací. Protože právě a jenom tímhle způsobem se blogy udrží nad vodou. Ne tím, že se budou vzájemně linkovat či jinak podporovat, ale tím, že budou mít co svým návštěvníkům dát, co nabídnout.

Závěr ? Je z toho snad nějaký ? Snad jen, vy všichni klasici, blogujte dál tak jako to doposud děláte, protože v tom je vaše síla. A zanechte toho povyku pro nic, stejně tím ničeho nedocílíte.

P.S. Autor tohoto příspěvku se nepovažuje za bloggera.