Závidím, ale doufám, že u mě vše brzy dopadne podobně :-)

Držím palce a tak trochu závidím tvoju odvahu.

no.. odvaha.. ja vsechno resim a vsechno resim presprilis.. vsechno co udelam si musim racionalne rozebrat, vsechno hrozne analyzuju.. tzn i tendle krok jsem si v hlave nosil docela dlouho.. co mi vyslo?
– v praci se uz nic novyho nenaucim
– prace mi uz nevyhovuje, dostava se do stereotypu
v praci jsem stravil dlouhou dobu. s prestavkou skoro 3 a pul roku. tak dlouho pracuju a kdyz pracuju, tak se snazim pracovat namax.. zaslouzim si odpocinek, nez si treba najdu neco novyho, budu na volny noze. v praci me nemel kdo tahnout nahoru, byl jsem v teamu jen s datarem.
nepotrebuju tolik penez, abych prezil. nemusim prodavat tolik sveho casu a jak jinak nez na volne noze si budu moct sefovat svuj cas?
hodne lidi rika, ze nema cas a pritom cas je skoro jedina vec, kterou clovek vladne. bohuzel se vlady nad casem dost lidi vzdava ve prospech zamestnavatele.. si myslim, ze dost lidi prodava vic sveho casu, nez by chteli. me to ted prestalo bavit a potrebuju se osvobodit…
a jeste k ty odvaze – prvni nepritel na ceste za cimkoliv je strach.. nikdy bych neumel jezdit na kole, kdybych se bal.. takze asi tak..
navic zbavit se strachu kdyz jde o vratnou zalezitost – vzdycky se muzu vratit do pracovniho procesu. jak to rict… kdybych sel delat co delam do zamestnani a rek si o minimalni plat, kdo by me nebral, ze jo :-)

dekuju za moral support..

Mne osobne celkom začína vadiť pracovná doba. Vyhovovala by mi o také dve hodiny posunutá doľava… Ale čo už narobím vo firme plnej spachtošov, ktorým by vyhovovalo keby mohli chodiť napoludnie a z ktorých niektorí sú najaktívnejší v piatok večer? Tu si zmenu pracovnej doby asi nevydupem…

ja jsem si vydupal i to, ze muzu pracovat trochu flexibilne, ale k cemu to stejne je, kdyz operatori pracujou od osmi a tak i vyvojari – programator a datar (ja a kuba) musime slouzit jako support i kdyz tu je regulerni IT odd. kdo neni skrivanek, ale sova, ten to ma tezky a celej den je pak nepouzitelnej. kdy opravdu ziju jsou vikendy… zmena pracovni doby stejne moc nikam nevede.. co je opravdu pohoda je delat ne casove, ale zakazkove. nebo vzdalene.. ja proste nejsem typ, kterej by si odsedel to svoje v praci a sel si sednout nad pullitr nebo pred telku. zadna motivace. potrebuju udelat svoji praci, pokochat se nad tim a zaslouzene si odpocinout… vubec me nemotivuje k vykonum nekonecne vysedavat v praci. i produktivita se mi zvysi, az zacnu vic zit :-)

DWICH: Neber tenhle můj komentář jako nějaký útok proti Tvému rozhodnutí vyplývající z nějaké závisti. Je mi celkem jedno jak ses rozhodl a co budeš dělat. Jenom z toho cos tady napsal (možná je to jen můj subjektivní pocit) mám tak trochu dojem jako bys říkal tohle je jen o strachu a kdo takový krok jako já neudělá(al), tak se jenom bojí. Víš z mého pohledu asi nemáš problémy. Prostě máš to štěstí, že nemusíš řešit kde bydlet, nemáš zodpovědnost vůči někomu druhému, myslím třeba hlavně rodině. Ostatně něco takového i píšeš, seš sám svým pánem a chceš to dotáhnout k dokonalosti. V takovém případě věřím, že překonat ten strach a pustit se do toho není nic mimořádného, chce to skutečně zvážit pro a proti a mít trochu té odvahy. Ovšem věř mi, že zcela jinak se na to díváš v okamžiku, kdy 30–40% Tvého platu pohltí výdaje, u kterých jejich příjemce prostě nezajímá, jestli jsi pro daný měsíc vydělal dostatečně, jestli Ti firma zakázku dala nebo nedala. Třeba v mém konkrétním případě jsou tohle věci, kdy si v podstatě o takovém způsobu práce mohu nechat zdát a nemyslím si, že by to bylo o tom, že jsem srab. Prostě si to nemůžu dovolit, jednoměsíční výpadek v příjmech už by byl u mě citelně znát a z větších či opakovaných výpadků bych se asi jen tak nevysekal.

Abych to shrnul: Není to jen o odvaze. Je to taky o něčem, co bych nazval vstupními podmínkami či parametry, o prostředí ve kterém žiješ a existuješ. A to je to primární co o něčem takovém rozhoduje, ta odvaha je až na místě dalším.

RIKI: Pracovní doba u většiny zaměstnavatelů vychází z mnoha faktorů. Jedním z těch nejzákladnějších je libovůle toho Tvého zaměstnavatele. Nevím jakou představu máš o své pracovní době, zatím jsi mi jí nijak otevřeně neprezentoval, spíše jí tedy tuším. Nicméně obecný trend doby, který se k nám navaluje coby výdobytek západní civilizace, je posun pracovní doby směrem k pozdějším časům. A není to jen o pracovní době, zatímco v dřívějších dobách veškeré dění utichalo kolem desáté večerní a kdo chodil spát kolem půlnoci v podstatě ponocoval, dnes běžný denní či noční ruch končí v časech popůlnočních. Zcela jistě pochopíš, že pak se nikomu vstávat do práce na šestou opravdu nechce :-)

VIZI: Myslím, že som svoju predstavu o pracovnej dobe prezentoval dostatočne jasne. Jak osobne v práci, tak aj v komentári k tomuto zápisu – o dve hodiny skôr do roboty, o dve hodiny skôr z roboty.

• Som ranné vtáča. Nejak sa mi nedarí svojim biorytmom vysvetliť, že sú nekompatibilné so západnou civilizáciou. Ráno sa vždy a sám od seba budím okolo piatej (najneskôr o šiestej), o desiatej večer som už unavený a chce sa mi spať. Skoro ráno som tiež najvýkonnejší (väčšin práce aj tak urobím ešte skôr, než ostatní kolegovia prídu do roboty) a popoludní sa už len flákam (a to priznávam otvorene – v robote po štvrtej ostávam v podstate len preto, aby CEO nemal pocit, že ľudia z kreatívy nedodržiavajú pracovnú dobu a v podstate neurobím nič, pokiaľ odo mňa niekto niečo súrne nepotrebuje).
• Dopravná situácia v Prahe je taká, že keď idem do roboty na siedmu, som tam za 20 minút (a občas aj skôr). Ak idem na deviatu, cestujem hodinu (a občas aj dlhšie). V podsate je veľmi malý rozdiel medzi tým, či idem na siedmu alebo deviatu, pretože z domu musím vyraziť poriadne skoro.
• Vďaka svojim biorytmom môj deň vyzerá tak, že večer prídem z práce, urobím večeru, ešte chvíľu zmätene posedávam pri počítači a idem spať. Keby som mal posunutú pracovnú dobu, mohol by som popoludní mať chvíľu voľného času.
• A čo je najdôležitejšie, z času na čas človek potrebuje niečo zariadiť (ísť na úrad, byť doma keď mu prídu montovať kuchyňu či skrine). Nikto ku mne nebude chodiť skoro ráno, úrady kvôli mne nebudú mať otvorené dlho do noci. A tak ťa musím pravidelne žiadať o to, či môžem prísť neskôr alebo vypadnúť skôr. Keby som mal posunutú pracovnú dobu, tak by som si proste robotníkov a vybavovačky naplánoval na popoludnie a vôbec by to nemuselo kolidovať s mojou prácou.

Proste si myslím, že posunutá pracovná doba by v mojom prípade priniesla veľa dobrého (moju spokojnosť, zvýšenú produktivitu, dostatok voľného času) a vzhľadom k povahe mojej práce by nebola prekážkou. Ak máš dojem, že sme sa o tom ešte nebavili, asi si nám s Martinou nevenoval dostatok pozornosti, keď sme to už minimálne dvakrát vyťahovali na svetlo. A teraz to tu máš čierne na bielom. Ak mi nabudúce povieš, že nemáš konkrétnu predstavu o mojej predstave pracovnej doby, tak ti pošlem RTFC.

VIZI: vubec to nemyslim tak, ze kdo neudela co ja je srab a boji se. ne kazdy ma tu moznost pracovat na zakazkach. delnici u pasu rozhodne ne.. nekdo ma rodinu, splaci hypoteku atd. do nikoho se rozhodne nechci navazet. jen prezentuju svoje rozhodnuti s tim, ze chci slyset vase reakce :-)
ad_existence – nastesti jsem dost mladej (a uz mam sedivy vlasy) na to, abych byl vazanej rodinou a jinymy zalezistostmi. nastesti se musim zivit jen ja sam. az budu mit rodinu, jiste se budu rozhodovat jinak. ale ted jsem dost mladej na to, abych pracoval nonstop celej rok jen s 20ti dnama dovoleny. trochu jsem se kvuli tomu pohadal s tatou. krom jinyho jsem mu rekl, ze jsem mladej, mel bych si uzivat, cestovat, proste zit. pracovat muzu az do smrti. a on na to odvetil, ze prave proto ze jsem mladej a plnej energie bych mel pracovat. dokud mam silu. na to neni co rict :-(
ad_bydleni: to vis, ze musim resit kde bydlet :-) ted pres leto ne, ale na zimu nemam kde bydlet.. teda vlastne muzu bydlet u taty, ale vzhledem k tomu, ze mam pritelkyni to neni zrovna idealni.. ani by mi nevadilo, kdybych bydlel pres zimu na chate – najem se tam neplati, je to klidny prostredi 20km za prahou.. nemusim mit prece naklady 6 tisic a vic na to, abych bydlel v praze. proste se snazim uskromnit, snizit naklady na zivobyti > mit mensi potrebu penez > nebyt nucen tolik pracovat > mit vic casu = mit vic casu na sebe, ne na praci pro jine.. ja si taky nebudu moct dovolit delsi vypadky, pokud nebudu mit nasporeno. ale je to jedine dobre. aspon se o sebe zacnu starat vic, budu si pridelovat praci kolik budu potrebovat a nebudu jako ovce, ktera ma svoje jisty diky tomu, ze sedi v praci.. ted pomalu zacinam zjistovat, ze jsem utracel vic nez musel jen diky tomu, ze jsem mel docela v pohode plat. nemyslim tim rozhazovani penez, ale treba jidlo v restauraci, protoze sem mel chut na dobry jidlo a doma nic moc nebylo. to si ted nebudu moct dovolit a je to jedine dobre. nebudu utracet za neco, co nepotrebuju. kdyz budu chtit dobry jidlo, uvarim si ho sam a budu z nej mit dobry pocit. kdybych to zas mel k necemu prirovnat – kdyz budu potrebovat zeleninu do polivky, vypestuju si ji sam. budu k ni mit lepsi vztah, klidne na to pestovani zeleniny vyclenim cast sveho casu, ktery bych mohl venovat praci. k te polivce pak budu mit lepsi vztah, nez kdybych si zeleninu do ni koupil za penize, ktere jsem mohl venovat pestovani. asi to popisuju dost krkolomne, co?

DWICH: dej si bacha – tenhle smer uvazovani konciva oranzovym habitem a drmolenim (hare-krsna-krsna-krsna-hare-hare)* :-)

Jinak je super pokud dokazes zit tak jak popisujes. Nejakou dobu jsem take byl developer sam na sebe a uprimne receno mne po nejake dobe zacalo utloukat delat vsechny ty veci kolem: finance, shaneni prace, danove priznani,….….. Vyhoda prace je ze tohle nekdo dela za tebe a ty se muzes specializovat. Nevyhody jsi popsal.

K potrebe penez a viziho komentari (neb si myslim ze jedno jsou): nase spolecnost (tim mam na mysli model zapadni demokracie) je z velke casti stavena na axiomu rustu HDP a nutnosti neustaleho zvysovani spotreby. Krome explicitnich nastroju (neustala zmena hodnoty penez neumoznujici setrit, apod.) je to predevsim rada drobnych tlaku, ktere vytvarime my sami na sebe a sve okoli (nutnost mit urcitou vec. Bydlet na nejake urovni. Atd.). To o cem pise Vizi je podle mne jenom jine vyjadreni tohoto tvrzeni. Proste od urcite doby do techto koleji zajedes tak hluboko, ze nelze uhnout. Kdyz uhnes stanes se asocilem, nebo ti hrozi trestni postih pro dluhy ci neplneni jinych zavazku.

Ja osobne pracuji a jsem, da se rici, velmi spokojeny (mimo jine i diky relativne flexibilni pracovni dobe – tim mi prijde divna rikiho poznamka). Delat sam na sebe nechci, protoze je to dle me zkusenosti strane prace navic, jak jsem psal vysel. A zit z mensimi naklady nez mam proste nemuzu. Presneji receno musel bych se sebrat, spalit mosty a odejit nekam do zahranici. A to nechci. Presel jsem tedy do modu, kdy si konzumni zivot uzivam. Sice (snad) stale s nadhledem, ale pokud mozno naplno.

Takze drzim palce :-)

MHO: Nemyslím, že je účelné rozebírat poměry u našeho zaměstnavatele právě touto formou, nicméně uvědom si jedno. Pracuješ v úplně jiném oddělení a na úplně jiném postu než Riki a při svém pracovním zařazení máš řekl bych o něco či o dost více volnosti především s ohledem na interakce s dalšími lidmi ve firmě. Riki v týhle pozici není, na svém postu je pří práci přímo řízen určitými lidmi a jádro pudla je v tom, že ti dotyční jsou na tom přesně opačně než on – zatímco Riki je schopen pracovat ráno od šesti, během dopoledne dosahuje nejvyšších výkonů a kolem třetí čtvrté odpadne, ti kteří jeho práci organizují a řídí začínají pracovat kolem deváté desáté a jsou schopni pracovat klidně až do večera. Ty pracuješ relativně samostatně, tudíž se do až tak velkých problémů při flexibilní pracovní době nedostáváš.

Vizi: No ja jsem zde pomery rozebirat nezacal ;-). Ale proste mi to neda a musim se ozvat, kdyz tu slysim neco s cim zasadne nesouhlasim.

Nicmene nezapomen, ze jsem prosel radou, jak rikas, postu. A stale si myslim, ze nase firma je znacne flexibilni a k lidem celkem privetivy mechanismus. Porovnej s jinymi. Je to jen na pristupu, ten prostor dle meho je.

MHO: Celkem privetivy mechanismus, to ano. Ale obe firmy v kterych jsem delal predtim, byly k zamestnancum mnohem privetivejsi, i kdyz jsem tam delal praci ktera me tolik nebavila. Mozna jsem ale mel jenom stesti…

Doporuceni: zkuste veci resit. Jako dwich :-). Ten se rozhoupal k nejakemu reseni. Vzdycky jich existuje spousta.

ja teda nevim kdo ma jake podminky v praci. ale ja jsem se rozhodl, ze uz ty podminky snaset za danych okolnosti pri povaze me prace nechci. vzdyt nemusim pracovat jak pracuju. k odchodu me vedlo vic faktoru, ale jeden a ten dulezity byl prave ten, ze mi nevyhovovala pracovni doba, pracovni prostredi (sedet v kanclu, kdyz je venku pekne a ja venku pracovat muzu) a ze ja jako vyvojar jsem tu musel slouzit jako support (a tim jsem mel danou pracovni dobu) i kdyz tu mame IT oddeleni.
dalsi vec byly pracovni procesy a lidi kteri mi zadavali praci. na sefa a kolegy si v zadnym pripade stezovat nemuzu :-) ale jednani, znalosti a pozy nekterych lidi mi prijdou odporny. kazdej se snazi honosit tou nejlip znejici funkci, i kdyz si na ni jen hraje. pretvarka, honba za buhvicim.. fuj :-(
uvidim, jak dopadnu. treba se do pracovniho procesu jeste rad vratim. proted ale vim, ze jsem v pracovnim procesu byl a nelibilo se mi tam..
a taky mi jeste vadilo, ze jsem pri me honbe za stale novymi vecmi nerostl vys a vys.. takhle me aspon o prazdninach cekaji Bobsovy lekce CSS :-) moc se na to tesim. to bych se v praci nenaucil..
tim, ze odchazim zaroven investuju do sebe a tim roste moje hodnota na trhu prace :-)

mho: to jo, ale jak tak pozoruju, pro většinu lidí je stále nejpohodlnějším řešením odchod. Některé firmy mají tzv. personální politiku, jejímž cílem je udržet si schopné a zkušené pracanty, u naší firmy jsem to ovšem zatím nepozoroval. Naopak, občas se mi zdá že ti nejschopnější jsou nejvíc biti…