Dnes jsem měla zvláštní zážitek s naší americkou lektorkou. Rozhovor začal vcelku nevině, a sice co jsme každá dělala o tomto víkendě. Naše paní učitelka zmínila, že byla u přítele v Amsterodamu, a že šli do portugalské restaurace. Strašně ji překvapilo, že jídelní lístek byl jenom v holandštině a v portugalštině. Já jsem na to odpověděla, že mi to připadá normální (koneckonců proč by to mělo být v AJ). T. tvrdila, že pro turisty by to mělo být v AJ, a že AJ je světový jazyk. Přiznám se, že mne to naštvalo a odvětila jsem, že v Americe budou asi sotva mít menu v jiném jazyce než v jejich rodném jazyce. T. mi na to odpověděla a proč by taky měli mít a k čemu by jim to bylo (jen na jihu ho asi budou mít i ve španělštině). Což je taky pravda, ale nelíbil se mi moc její přístup (byl takový opravdu hodně americký).
Pak se náš rozhovor stočil do politické roviny. Řekla jsem něco v tom smyslu, že U.S.A. si prostě stejně bude dělat co budou chtít a nic jim v tom nezabrání. Dost jsem ji tím naštvala, neboť mi vyčetla, že používám klišé a ať raději přestanu, že je to urážlivé. Tak už jsem jenom řekla O.K. Zřejmě jsem asi nebyla první, kdo v poslední době něco podobného vyřkl…
Dlužno dodat, že po skončení hodiny jsme se v dobrém rozešli.
P.S. Riki, teď už opravdu chápu Francouze, že komunikují jen v jejich langue maternelle. Něco na tom bude.
Sleduj všetky zápisy pomocou RSS
Sleduj všetky komentáre pomocou RSS
Je to zajimave, ale ja mam nastesti spise opacnou zkusenost. V pripade americanu se kterymi jsem v posledni dobe mluvil jsem se setkal s velmi ruzumnymi nazory. Nicmene je jich malo na delani nejakych zaveru.
Jako extremni pripad znam dva, kteri vazne planuji stehovani do evropy.