Před pár dny jsem viděl film Pianista. Intenzivní prožitek, velmi intenzivní. Film bez servítek popisující život polských židů za druhé světové války. Stovky tisíc osobností, s kterými bylo kvůli jejich vyznání zacházeno hůř než se zvířaty (dnešní chov zvířat je také na pováženou). Varšavské gheto s počtem lidí, který se podle filmu rovnal polovině počtu obyvatel Prahy. Představte si moc organizované skupiny půl milionu lidí…

Zkuste vzít v úvahu, že na dnešní „vyhlazovací“ mise celých států jsou posílány desítky, mimořádně stovky tisíc vojáků. Že je rok 2003 a dnešní technologie nukleárních a laserových zbraní se nedají srovnávat? Papírově určitě ne, ovšem ač se to nezdá, prostředky mají obě strany podobné včera, dnes nebo zítra. Navíc, pošlete několik západních elitních jednotek do Asijských nebo Balkánských hor a vrátí se zpátky maximálně uniformy k zašití a vyprání.

…může mi tedy někdo vysvětlit, proč taková gigantická masa, mnohdy velmi inteligentních a talentovaných lidí, se nechávala organizovaně vyhlazovat, s pocitem že na ně nedojde, i když smrt a utrpení měli denně před očima? Proč? Může mi někdo vysvětlit, proč miliony lidí v naší republice nechávali s klidem působit na naší půdě představitele komunistického režimu, když teď drtivá většina vzpomíná, jak ona doba byla strašná? Proč? Proč vylepovali do oken vlaječky, kupovali známky do svých stranických průkazů a nevyjádřili svůj názor? Proč? Proč ta přetvářka?

Pud sebezáchovy? Rozhodně ano. Ale to v naší dnešní „vyspělé“ společnosti opravdu platí právo silnějšího? Dnes ve světě možností, informací, rovnoprávnosti?

Proč o tom všem uvažuju? Podíval sem se na jeden film a je ze mě filozof? Že to všechno už je pryč, populace se poučila a teď už podobné chyby nejsou možné? Žertujete? Příklady jsou denně a všude.

Studuji čtvrtým rokem střední školu se zaměřením na výpočetní techniku. Od malička mě bavilo zkoumat techniku. Jako dítě jsem dostal model Lady, okamžitě jsem ho rozebral. Jako dítě jsme byli s matkou a mou nevlastní tetou na výletě a při zastávce v motorestu byly tak zoufalé, že po půlhodině pohledu na mě a na to jak se nudím a nemám co rozebírat položila teta na stůl vystřelovací nůž a řekla památnou větu „chovej se konečně jako pořádnej kluk a běž nějakýmu autu propíchnout kola“. :) Vždycky mě bavila technika. O škole a mých připomínkách k ní mohu psát jindy a hlavně jinde, jde myslím o obecný fakt – maturita ve většině případů naprosto nemá schopnost reflektovat schopnosti studentů a přesto je na ní kladen abnormálně velký důraz. Můžu vystudovat obor cukráře a po maturitě jsem na tom samém, jako student gymnasia. Jednoduše mám maturitu. Nikoho nezajímá jaké sem měl známky, nikoho nezajímá jakou sem studoval školu, nikoho nezajímá kolik mi z toho co sem se za několik dnů svaťáku naučil zbylo v hlavě. Co bude reflektovat moje maturitní vysvědčení, pokud ho samozřejmě dostanu? Jednoduše to, že sem čtyři roky chodil přezutý, vylazoval pozici pro spánek na umakartu bez umrtvení některého z údů kvůli nedostatku krve a v neposlední řadě, že sem se naučil netlačit do popředí nedostatky ústavu, který by za odměnu okatě tlačil do popředí moje nedostatky studijní. Znám vyjímečné lidi, kteří měli na škole bez jakýchkoliv potíží vyznamenání – u maturity vyhořeli. Znám vyjímečné lidi, kteří procházeli díky reparátům a svaťák strávili pod lahví s destilátem – maturitu udělali. Co z toho plyne? Maturita pro mě nemá pražádnou hodnotu, je to stupidní fragment systému a spousta lidí to ví. Proč s tím nikdo nic nedělá? Proč?

Vzpomínám si na příběh. V literatuře nejsem obzvlášť dobrý, takže nevím kdo jej napsal, jak se dílo jmenuje a možná bude moje podání lehce zkreslené nebo nepřesné – snažím se z literatury brát ponaučení a nedaří se mi zapamatovat pro mě zbytečná fakta. V onom příběhu přišel podvodník na hrad s tím, že pro krále chce namalovat obraz který nikdo jiný nemá. Máchal rukou do prázdna a hotový obraz předal za tučnou odměnu králi na slavnostní recepci. Všichni, včetně samotného krále, obraz vychvalovali… pouze „hloupý“ šašek pronesl, že nic nevidí. A měl pravdu. Proč jsou lidi tak manipulovatelní? Proč?

Všimli jste si, že dnes se taky malují vyjímečné obrazy? Například Spokojené státy, které „brání“ planetu před útlakem zlého podsvětí? Proč Spokojené státy raději „nebrání“ svět před terorem, který je podle jejich definice pálí daleko víc – před Kubou pod patronátem Fidela Castra? Protože jim dost možná smyšlená skupina s dost možná smyšleným vůdcem rozbourali dva domečky a zranili tím jejich hrdost? Myslím, že jim spíš zranila jejich konzumní měnu, což se asi vysoce postaveným pánům nelíbí. Už jen proto, že „nepřítel“ Saddám vyměnil Irácké obchodní konto na měnu evropské unie. Proč se nám to může dít před očima i přes protesty miliónů lidí? Proč vláda s panem Bushem v čele v roli figurky radši „nezachraňuje“ Tibet, Čínu, Zimbabwe nebo zmiňovanou Kubu? Proč?

Prosím, moc vás všechny prosím… přemýšlejte… nenechte se pohltit dnešním systémem papouškování po tom, kdo nejvíc křičí – přemýšlejte sami za sebe a od ostatních hromaďte jen podklady…