Své sny si příliš nepamatuji. Málokdy si vzpomenu byť jen na útržky z nich a delší souvislejší scény si většinou nejsem schopen vybavit. Proto mě fascinuje Riki, který v Acidlogu předkládá své sny jak na běžící pásu a vždycky si pamatuje přesně celý příběh včetně detailů. Mám pocit, že si je stejně vymýšlí ;-) Kromě toho všeho se taky domnívám, že většinu snů (ne-li všechny) lze nějak rozumně vysvětlit, samozřejmě ne za pomoci snáře, ale že mají reálný základ v tom co zažíváme a prožíváme. Svoje dnešní sny si ovšem zcela výjímečně pamatuji. A to dokonce oba, protože vím že sem se v noci vzbudil a ten další sen se mi zdál až potom. No a k vaší zcela jistě velké radosti se o ty sny s váma podělím :-)

Ten první se začal odehrávat u nějakých vodopádů. Pak jsem se dozvěděl, že to ve skutečnosti nejsou pravé vodopády, ale že to je jenom řeka odvedená jinam, protože se v těch místech staví přehrada. Asi moc sleduji televizi, tohle je konkrétně z dokumentu o výstavbě přehrady Slapy vysílaného asi před měsícem. Pak jsem se ocitnul již na elektrárně té přehrady (asi už jí dostavěli, posuny v čase jsou ve snech normální) a byl jsem v nějaké údržbářské dílně. Ta byla zajímavá tím, že měla šikmou podlahu a že v ní pracoval můj nejlepší kamarád z dětství, kterého jsem ovšem už tak patnáct let neviděl. No a v tý dílně mi řekli, že když jí uklidím, ukáží mi turbíny a velín té elektrárny. Tak jsem tam uklidil, ti údržbáři byli naprosto šokování jak jsem to tam vypucoval a šel jsem na ten velín. V tu chvíli nastal velmi zajímavý okamžik, protože já jsem ve snu snil. Já jsem si představoval jak jsem na tom velíně, jak se zrovna ta elektrárna spouští a jak mi dovolili jí přifázovat k elektrické síti. Odkaď tohle mám ? Za prvé jsem kdysi studoval silnoproud, za druhé kamarád na velíně elektrárny dělá (sice jaderné, ale je to velín) a za třetí kdysi jsem na jedné vodní elektrárně na exkurzi byl. Každopádně v tom snu jsem se ve skutečosti nikam nepodíval, jen jsem si tohle představoval cestou někam. No a tou cestou se sen přehoupl jinam. Vím že jsem šel po nějaké louce a že tam lidi venčili psy a že tam bylo plno psích exkrementů. To je bohužel denní realita života na sídlišti. Později jsem cestou došel k nějakým domům a náhle zjistil, že jsem ve škole a budeme mít tělocvik. Naprosto přesně si pamatuju pohled jak jsem stál na žíněnce a podíval se dolů na svoje třicátnické břicho přetékající přes gumu červených trenýrek. Jenže tělocvik se náhle změnil v brannou výchovu a my si měli ve dvojicích trénovat nasazování plynových masek. Nevím proč jsme to dělali tak, že jí jeden nasazoval druhému, ale můj spolužák byl strašný nemehlo a nasadil mi jí špatně, protože jsem pak cítil štiplavý dým z dýmovnice co tam učitel hodil. No a odkaď mám zas tohle ? Ty spolužáci byli z gymplu, minulý týden jsem na serveru spoluzaci.cz navštívil schránku naší třídy a ten spolužák, který mi nasazoval masku byl právě správce té naší třídní schránky. A to branné cvičení ? Na NYXu v klubu Pamětníků se nedávno hodně vzpomínalo právě na tyhle různé šaškárny kolem branných cvičení a i třeba na ty červený trenýrky na tělocvik.

S druhým snem už vás nebudu dopodrobna obtěžovat, jenom fragmenty a odkuď se vzali. Jeden člověk mi již zhruba rok dluží nějaké peníze a čas od času mi slibuje, že už mi je zaplatí – v tom snu mi to taky slíbil. Pak jsem se také ocitl na vietnamském tržišti, kde zrovna probíhala kontrola, o tom teď denně čtu v novinách. Když jsem vylezl z tržiště, narazil jsem na procesí věřících – na ČT jsem zahlédl o víkendech dokument o poutních místech u nás. No a pak jsem šlapal pěšky na výletě, tady už se nedivím ničemu, protože zrovna v těchto dnech intenzivně plánuji svoje turististické vejšlapy na příští rok. No a dokonce i to, že jsem chtěl koupit jedno nádraží není nic neobvyklého, kamarád mi kdysi vyprávěl, že jeho kolega takhle jedno zapadlé nádraží koupil jako rekreační chalupu a mě to strašně zaujalo.

Zkrátka a dobře, moje sny jsou normální. Jsou reakcí na reálné události, byť se tyto většinou slijou v nesmmyslně propletený monolit snu. Akorát jenom nechápu, jak mě mohlo napadnout vlézt v bruslích do auta, obzvlášť když neumím bruslit ;-)