Jsou tu. Rok od roku dřív a dřív. Ty letošní u mě doma zaklepaly již v první polovině října. Zpočátku jen tak nesměle, zlehýnka se snažily vklouznout do mého všednodeního života, s přibývajícím datumem však byly a jsou čím dál vlezlejší. Jukají na mě z reklam, bilboardů, internetových stránek. Nedají se odbýt, přehlédnout, vymazat. Jsou vlezlé a dotěrné. Prostě Vánoce.
Už hodně moc dlouho se na Vánoce vůbec netěším. Děsím se jich. Neskutečné šílenství, které každoročně propuká na přelomu listopadu a prosince mi nahání husí kůži. Loňský rok, kdy jsem neodhadl nějak předvánoční shon a těsně před svátky musel jít pořídit svůj běžný nákup ve dvě hodiny v noci, abych nebyl vánocechtivými občany ušlapán, je dodnes těžkou noční můrou. Zkrátka a dobře Vánoce jsou pro mě díky tomu, co z nich lidi se svým konzumním přístupem udělali a hlavně stále víc a víc dělají, nejohavnější svátky v roce. A rok od roku jsou tu dřív a dřív a já rok od roku dýl a dýl musím vnímat a konzumovat odporné předvánoční reklamy.
Vánoce, nenávidím vás.

Sleduj všetky zápisy pomocou RSS
Sleduj všetky komentáre pomocou RSS
Mluvis mi z duse. Ja osobne mam symboliku vanoc spojenou predensim se zvratky.
No nic. Nejak jsem se rozbasnil :-), z čehož můžete vidět, že já a vánoce máme docela hezký vztah. Oni se mi hnusí a já (či moji kamarádi) na ně…...